Minulý týden jsme probrali 5 ekologických problémů rychlé módy. Čím je ale rychlá móda ještě neslavnější jsou její etické průšvihy, kterých je nespočet. Všichni už jsme slyšeli o tragédiích, kdy cena za levné oblečení byla splácena lidskými životy. Škoda ale je, že etické problémy rychlé módy se zmiňují až v momentech, kdy se zřítí továrny plné pracovníků, nebo jsou jejich protesty za spravedlivý plat násilně potlačeny. V takových momentech je už ale většinou pozdě: měli bychom se jim snažit předejít a průmysl, který utlačuje miliony pracovníků, nepodporovat. A od jakých značek tedy nenakupovat, pokud rychlou módu nechcete podporovat? V dnešní době ji provozují snad všechny značky, které najdete v obchoďácích: od Zary po New Yorker. Pojďte se s námi podívat na 4 etické problémy rychlé módy, se kterými by se mělo skoncovat.
Neférové platy a nebezpečné pracovní podmínky
Společnosti vyrábějící rychlou módu často argumentují tím, že ve třetím světě, kde se jejich oblečení vyrábí, vytváří důležité pracovní příležitosti. Pokud ale mají takový zájem o ekonomiku zemí třetího světa, proč tyto pracovní pozice vypadají tak, jak vypadají?
Většina rychlé módy je dnes vyráběna v Bangladéši. Tam je průměrný pracovník ve sweatshopu (kde se vyrábí levné oblečení) placen pouze 540 Kč na měsíc. Nejspíše si dokážete představit, že takový plat nepokryje ani základní lidské potřeby, natož šetření pro horší časy nebo dokonce to samotné oblečení, které za takový plat vyrábějí.
Neférové platy se ale zdají jako zanedbatelný faktor oproti dalšímu problému: pracovním podmínkám. Případů kolapsu továren, nebo jejich požárů, je totiž nespočet. Například v roce 2013 se v Bangladéši zřítila továrna Rana Plaza, poté co si pracovníci opakovaně stěžovali na hluboké praskliny ve zdech a byli donuceni se do budovy vrátit. Podle aliance Clean Clothes Campaign s touto továrnou byly asociovány firmy jako Camaieu, Kik, Benetton, Primark, a další, z nichž některé ještě dosud nezaplatily žádné kompenzace rodinám postiženým touto tragédií.
Končí tím ale všechny bezpečnostní rizika sweatshopů? Ne, jak už jsme totiž zmiňovali v předchozím článku o ekologických problémech rychlé módy, při výrobě levného oblečení se používá mnoho toxických chemikálií: od pesticidů po barvy. Mnoho pracovníků používání těchto látek odnáší zdravotně, od nádorů po vrozené vady u dětí.
Dětská práce
Ani tomuto tématu se rychlá móda nevyhne. Na celém světě je dle Unicefu momentálně ilegálně zaměstnaných 170 milionů dětí, z nichž mnoho pracuje v módním průmyslu. Kvůli dětské práci je 11 % všech dětí na světě upřeno základní vzdělání. Jak se ale vlastně děti do takovýchto továren dostávají? Podle Centra Výzkumu Mezinárodních Organizací se to děje následovně. Zaměstnavatelé přesvědčí rodiče, že si během této “pracovní příležitosti“ děti vydělají férový plat, budou třikrát denně krmeny teplým jídlem a budou jim poskytnuty možnosti dalšího školení. Ve skutečnosti takové děti ale skončí v otřesných podmínkách a té nejhorší možné formě dětské práce, která hraničí s otroctvím.
Zacházení se zvířaty
Ale lidé nejsou jediní, kdo trpí kvůli chorobné potřebě ke konzumaci levného oblečení v západních zemích. Rychlá móda značně přispívá k masovému týrání zvířat – a to kvůli něčemu tak zbytečnému, jako je více a více oblečení. Módní průmysl se zvířaty zachází neeticky ve dvou aspektech. Ten první asi napadne nás všechny: chov zvířat v otřesných podmínkách kvůli výrobě kožešin a kůže. Druhý aspekt je ale často zanedbávaný. Pamatujete si, kolikrát už jsme zmiňovali toxické barvy a pesticidy? Ty totiž znečišťují životní prostředí, ve kterých zvířata žijí a narušují jejich potravní řetězce. To se děje především v oceánu. A když už oceán chráníme tím, že nepoužíváme zbytečné plasty, pojďme ho chránit i tím, že nebudeme přispívat k jeho znečištění toxickými chemikáliemi.
Podpora nadměrné konzumace
Už jsme vyjmenovali tři etické problémy rychlé módy, které závažně ovlivňují ostatní lidi a zvířata. Poslední problém se ale týká přímo nás, co žijeme a konzumujeme produkty ve vyspělých zemích. Rychlá móda podporuje konzumaci v obrovském množství a rychlosti. To do takové míry, že si někteří lidé koupí zlevněné tričko v obchodě s rychlou módou a okomentují to slovy „stálo to jen euro, takže i když si to na sebe vezmu jen jednou, tak se to určitě vyplatí“. Ne, nevyplatí. Někde ve třetím světě tu cenu někdo platí za nás. Tento konzumeristický životní styl navíc na sociálních sítích propagují online celebrity videi jako „Utratila jsem 100 euro v Primarku“. Mnoho lidí je pak přesvědčeno, že mít doma tři skříně plné levného oblečení je klíč ke štěstí. Jak ale víte, pokud jste četli naše články o minimalismu, daleko šťastnější budete s méně věcmi, protože Váš dům nebude zavalen zbytečnostmi. Pokud jste tedy nespokojení s tím, jak materialisticky zaměřená je dnešní společnost, nepodporujte rychlou módu svými penězi.
A to jsou podle nás čtyři nejzávažněší etické problémy rychlé módy. Že už také nechcete kupovat rychlou módu? Pak se můžete těšit na článek, který pro Vás na příští neděli chystáme ve spolupráci s Crashily. Provedeme Vás naší oblíbenou alternativou k mainsteamové rychlé módě: second handy.
